O víkendu jsem pracovala na seznamu svých 101 životních cílů, snů a přání. Řeknu vám, byla to fuška, seděla jsem nad tím několik hodin.

Seznam obsahuje jak zážitky, materiální věci, cíle v mé kariéře, tak spoustu výzev a výletů za komfortní zónu.
Když jsem si ho postupně pročítala, moje srdíčko plesalo blahem. Je to přesně to, co chci a za čím si půjdu. 🙂

Polovina úspěchu

Doporučuji vám si rovněž sepsat svých 101 přání a snů, jakých chcete dosáhnout. Budete tak vědět, co chcete, kam jdete a za čím míříte. A když budete vědět tohle, jste už z poloviny úspěšní. Proč z poloviny? Obrovské procento lidí není ani to, protože vůbec nevědí, co v životě chtějí.

Ale to není váš problém, jinak byste teď nebyli na mém webu a nečetli si tyto řádky. Vy totiž v životě chcete něco víc, chcete být šťastní a plnit si své sny. Sny jsou naším hnacím motorem. Bez snů bychom byli pouze živoucí mrtvoly.

Ovšem důležité je dodat, že je nutné, abyste si své sny sepsali na papír. Nestačí je mít pouze v hlavě, je důležité to vidět na papíře.

A druhá polovina?

Druhou polovinu úspěchu tvoří AKCE. Prostě zvednout zadek a něco pro ten sen, cíl nebo zážitek udělat. Ale to vy víte. 🙂

Já si příští týden splním hned dva body:
1) Jedu na “vztahovou dovolenou” Retreat se svým milovaným partnerem.
2) A zároveň si v tomto týdnu udělám offline týden. Týden bez internetu, počítače, tabletu a mobilu. Což bude pro mě velká výzva, neboť jsem celkem závislák na dnešních technologiích.

Nestačilo by jich třeba 20?

A proč zrovna 101 cílů? Přiznám se, že nevím. 🙂 Možná proto, že máte v plánu žít dlouho a chcete si ten život pořádně užít. Ale jedno vím určitě. Donutí vás to zastavit se a přijít zase zpátky k sobě. K vaší pravé podstatě. Schůzka sám se sebou je tak nesmírně důležitá pro každého z nás. Budete přemýšlet nad tím, co chcete vy. Ne co chce váš partner, rodič, kamarád. Ale co chcete vy. Protože vy jste ten, kdo si maluje svůj život. Tak malujte tak, ať se vám vaše dílo na sklonku života líbí. Nemusí se líbit ostatním. Důležité je, že se líbí vám a že si řeknete: “Jo, stálo to za to! Děkuji.”

A teď otázka na závěr od mé oblíbené koučky Magdalény Vokáčové:

Chcete být režisérem vašeho života vy a nebo hercem ve hře někoho jiného?

Tak jaká je vaše odpověď? 🙂 Pište do komentářů! Budu se těšit. 🙂